“Nothing is a mistake. There’s no win and no fail. There’s only make.” ― Corita Kent

neděle 3. srpna 2025

Prázdninové shrnutí blogovacích střed

 Ještě před prázdninami mne navštívila kamarádka a věnovaly jsme se vlně na plné pecky:

👉 Měla jsem tu čest přivítat u nás kamarádku Alenu. Její Facebook ZDE KLIK.

Krátká, ale velmi intenzivní návštěva to byla. Co prý si chci zkusit.
Kolíkový stávek by byl fajn, ten nemám.
Zkusila jsem si nejen kolíkový stávek, ale i česačku na vlnu a kolovrátek! Alena to umí s vlnou a já jen zírám, co všechno neumím a neznám.

Alenko, ještě jednou velký dík za pohled do světa vlny.


Bojovník s kolovrátkem 😀. Ale jak vidíte na obrázku nahoře na motovidle, vybojovala jsem tam i nějakou přízi. Napoprvé jsem spokojená.

👉 Druhou blogovací středu jsme se věnovali tkaní z látek
Dnes to nebude o tom, že patchwork se dá šít i ze staršího oblečení nebo jiných užitkových textilií. To je věc známá a mám tomu věnovanou celou stránku. KLIK TU .  Stále nám ale mohou zůstat látky, které se na šití patchworku nehodí, protože jsou příliš opotřebované nebo z jiného důvodu.

Pojďme se podívat na tkaní z látek. Napříč kulturami se používá v různých kombinacích. Zaměřím se na japonské sakiori. Saki - trhat, ori - tkát
Ve velmi chudých komunitách nebylo sakiori cíleno na zpracování vlastního staršího oblečení. Na nové oblečení rolníci severní části Japonska peníze neměli a bavlnu si v drsnějších podmínkách  nevypěstovali. Byly vytvářeny tkaniny z dovezených velmi onošených bavlněných kimon. Tkala se tedy tkanina z velmi tenkých proužků, které tvořily útek. Osnovu většinou pokryla bavlna nebo konopí. Osnova byla spíše hustší, což vycházelo i z povahy používaného stavu. Nově vzniklá tkanina byla vhodná i na oděv. Někdy byly látky byly v malých velikostech (části, které se skutečně daly použít prostě byly malé) a natrhané pruhy se trochu zkroutily při namotání na malá klubíčka. 
Možná znáte boro - což je v podstatě vyspravování tkaniny zalátáním a současným prošitím. Pokud látka nebyla vůbec na toto vhodná, tak se z ní pak tkalo a takové sakiori mohlo být také součástí boro. 

Teď mne napadlo, že moje taštička s tkanými prvky je jen velmi volnou variací na toto téma. Pokud si chcete přečíst původní článek, tak můžete ZDE KLIKI když to není sakiori, tak myšlenka na využití záložky byla určitě recyklačním počinem a mne takovéto kombinace hodně lákají.

Zpět k sakiori a stavu. Japonské pojetí byl stav kombinací stavu jak ho známe a backstrap stavu. Řekla bych, že se dost odlišuje od u nás běžných způsobů tkaní.
Zdroje o sakiori: časopis Handwoven a další internetové stránky.

Nicméně tkát z látek můžete různými způsoby. Bude stačit obyčejný školní stávek. Dobře můžete použít RH stav nebo jakoukoli jinou pokročilejší verzi stavu - listový stolní nebo podlahový. V
Nyní sem ještě jednou dám odkazy na moje návody:
Tkaní z látek na knížce KLIK TU a na malém stávku KLIK ZDE

Jak vidíte na obrázku s modrým prostíráním, tak jedním ze skvělých materiálů je krep. Ideálně starší krepové povlečení bude výborné na další zpracování. 

👉 Třetí blogovací středa byla ve znamení upcyklace

Ano, stále jedu v podkafíčkách, protože je to takový oddech na večer. Tentokrát jsem na osnovy vyzkoušela experiment s nitěmi. Staré bavlněné nitě bývaly velmi kvalitní. S těmi dnešními se to vůbec nedá srovnat. Lesklé, splývavé z dlouhé bavlny. Jenže všechno nevyužiji a ráda bych zpracovala co se ke mně dostalo. Navíc už jsou často opravdu letité a tak nejsou na šití vhodné. Takže co s nimi. Zkusila jsem seskat na vřetánku nitě do silnějšího příze, kterou jsem použila na osnovu. Vznikla luxusní splývavá osnova a navíc krásně barevná. Tu jsem si rovnou barevně vyladila ke kousku starého polštáře. Výsledek je opět podkafíčko, ale ověřila jsem si, že to je cesta a příště udělám nějaký mix s polyesterem, abych darované nitě zpracovala. K tomu zpracuji staré lůžkoviny, které nejsou vhodné na šití.
Výroba vřetánka není nic složitého. Stačí tyčka a jako přeslen poslouží cokoli kulatého. Můj tip: dětské dřevěné hračky mohou být dobrým zdrojem na krásný přeslen.

Ještě video, jak podkafíčko vznikalo:

Pokud chcete něco takového zkusit tkát, tak návod najdete TADY nebo ZDE.

👉 Pátá blogovací středa byla hlavně o přízích:

Halenku jsem utkala na 30 cm širokém RH stavu. Připomněla mi ji diskuze na Facebooku o nutnosti pořídit si co nejvíce široký stav. Myslím, že je důležité vědět co chci dělat a možná si i někde zkusit co nám bude vyhovovat. Široký RH stav opravdu není pro každého pohodlný a ne každý bude  dělat široké plédy. Jako šicí stroj není univerzální, tak stav a ani vřetánko nesou univerzální. Články o RH stavu najdete na mém přízovém blogu.

Pojďme k mé halence. Použila jsem přírodní barvy a různé vzorování.
Osnova Laguna z Chemlonky ve složení bavlna a hedvábí 50 g 165 m. Útek letitá Scarlet z Vlnapu, 70 % bavlna, 30 % viskóza 100 g 240 m. Tmavá je Helenka z Niťárny, viskóza a len. Žádná příze už se nevyrábí. List 10 dpi
Tkala jsem tři pruhy široké asi 21 cm a sešila na stroji. No jo, je tam šev. Původní záměr byl ještě jiný, ale halenku jsem sešila už před rokem na zahradní slavnost a trošku jsem spěchala a na původní myšlenku zapomněla. Možná je to dobře, takto je to i lepší. Pokračovala jsem v jakési své tradici a opět jsem využila k dokončení háčkování a vložila současně i další prvek a to háčkovaný čtvereček. Ten měl být taky jinak, zredukovala jsem to na ukončení rozparků.




Když jsem halenku tkala:



🔧 Vyrábění se vztahuje opět k přízím.

Dnes turecké vřetánko. O vřetánku jako takovém mám článek tady KLIK
Proč mám ráda turecké vřetánko? Je to způsob předení, kdy se tvoří rovnou klubíčko. Je to výhodné v případě, že s vřetánkem cestujete a nemůžete hned přízi seskat do dvojnitky. Sundám klubíčko a vytvářím postupně další. Pro někoho je turecké vřetánko pomalé, já jsem si ho oblíbila. 

Návod na výrobu přírodního vřetánka například ZDE KLIK. Já mám asi menší, viz porovnání s tužkou. Když jsem ho vyráběla, tak jsem nekoukala na návod.

Vřetánko jsem vyrobila z lísky. Konce jsem svázala a samozřejmě po dohotovení klubíčka se musí jedna strana vrtulky rozpojit. Neubírá to vůbec na funkčnosti vřetánka. Nahoře nemám žádný zářez ani háček, na videu vidíte jak přízi uchytím.
MŮJ TIP: Na konce jsem jako zatížení přivázala korálky. Jsou pěkné a navíc funkční. Když si tam dáte třeba rolničky, tak budete i pěkně zvonit.

Ještě připomenu, že z lísky už jsme dělali i hřebenový stávek KLIK TU.

Ještě porovnání velikosti mého vřetánka s tužkou:


Video není návodem, jen ukázkou předení. Videí jak příst na tureckém vřetánku je na YouTube hodně.

🧵 Navštívit můžete také můj hlavní a především šicí blog KLIK SEM 🧵


Pokud jste na můj blog zavítali náhodou. tak nabízím možnost odebírat nové články. K odběru článků na tomto blogu se můžete přihlásit v kontaktním formuláři. Je to zdarma, vyplňujete pouze e-mail a vzkaz. Neuniknou vám neuniknou žádné články z obou mých blogů.
Pokud článek čtete na mobilu nebo podobném zařízení, je nutné zadat verzi pro web a formulář najdete v bočním sloupci. Na počítačích je formulář viditelný.

Můžete se také přihlásit k placené verzi blogu, kde najdete návody a rozšířené články KLIK SEM pro info. 
Print Friendly and PDF

Žádné komentáře:

Okomentovat